Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tyrani: Miloš Zeman-Král Ubu

Motto:,, Kdykoli se Chrapoun navlékne do vévodských spodků, vždycky je prodře´´. Konec starých časů

Prolog: Když přišel do naší země Praotec Čech, měl nazvat naši zemi mlékem a strdím oplývající. Také ale prázdnou od člověka. Byl to omyl. Před ním a Slovany tu byli Keltové a Germáni. V Krkonoších ještě tehdy přežíval keltský kmen Corcontiů v bezpečí před Germány a Římany. Ostatně máme společnou krev spíše keltsko-slovanskou. Pokud se v originále jmenoval Praotec Čech Boemus jak psal Kosmas a další, byl to náčelník keltského kmene Bójů a přišel nejméně tisíc let před Slovany. Nuže tedy naše země byla dávno obsazená, a jak jsme si ji vzali, bude nasnadě, když poznáme morálku raného středověku.

Jedná se tedy o historický omyl. Historický omyl je i představa toho, že my bychom byli vždy ti hodní a naši přirození nepřátelé Němci ti zlí. To razil Palacký, který určitě nelhal, jenom si nás vykreslil v nadpřirozených barvách. Na druhou stranu nám dal potřebné sebevědomí v dost nejisté době.

I když, můžeme si být jisti, že zrovna naše doba je jistá? A nejsou to spíše lidé, kteří dělají onu dobu a doba je jenom jejich hrací pole?

Proto tady ale dnes nejsem. Víte, další historický omyl je, kdybychom si řekli, že máme v našem národě spoustu tyranských osobností v dějinách. Naše dějiny zažily opilce, rváče, lenochy, oportunisty i vrahy v čele státu. O pravých tyranech se ale vlastně nedá mluvit. Kníže Boleslav bratra nezabil, ale jeho družina, když chránila pána, navíc byl Václav onen zmíněný oportunista. Jeho syn vyvraždil konkurenční klan možná jen proto, že mu udělali to samé. No a třetí vnuk a Bolek k tomu byl psychopat, který se ale nebyl také schopen udržet u vlády. Zikmund Lucemburský zase nebyl ani tak tyran, jako mafiánská consiglieri Evropy své doby a u nás si získal takovou oblibu, že radši pobýval v Uhrách, než si tu nechat urazit ryšavou palici. Však víte. Z Habsburků jsme vždycky dostali vlastně ještě to lepší. Být tu španělská část habsburské rodiny, rozpoutala by tu inkvizice takové peklo, že nějaký Boblig z Edelstadtu by se mohl nechat upálit vedle svých obětí jako žabař. Co se týče prezidentů, Emil Hácha byl svým způsobem hrdina, ale také nemocný chudák, který vykupoval rány této země vlastní bolestí, ke které byl odsouzen jak z německé, tak české strany. Komunističtí prezidenti byli snad až na Svobodu spíše trapné a úsměvné figurky, které nahrazovaly skutečné tyrany v Sovětském svazu, jejichž moc sem přenášely. Z pohledu rozumných lidí v jejich době to ale samozřejmě byli Tyrané a toto měřítko se nedá dnes odestát. Demokratická státnost by měla zabránit uzurpaci moci ať už skupinou či jednotlivci a měla je omezit.

Když se ale podívám na našeho pana prezidenta, říkám si, jestli neměl Platón alespoň částečně pravdu, pokud považoval demokracii za tavící kotel různých druhů vlád, které jsou zde jako na tržišti a každý si nějakou vybere. Zároveň dodal, že v demokracii žijí tzv. Trubci. Lidé, kteří nic nedělají, parazitují na společnosti a v pravý čas s jejich podporou převezmou vládu a promění ji v Tyranii. Při chování našeho pana prezidenta bych se nedivil, kdyby to byla pravda. Mnohem horší ale jeho otevřené chování a vystupování ke všemu a všem okolo sebe. Na to hlavně jaký je náš prezident se tedy dnes podíváme. Protože ale také věřím, že nejen on je prezident pro lidi, protože takový by měl být každý a ne jen nějaký Zeman. A protože lidové chování by se nemělo zaměňovat za vulgární, nebudu v článku použito jediné sprosté slovo. Ne, nehraji si na boha. Nejsem soudce, porota ani vykonavatel rozsudku. Jsem člověk, který se snaží žít mravně a spravedlivě podle zákonů své země a svobody mu dané. A nelíbí se mi žádný Král Ubu, či jiný člověk uzurpující moc pro vlastní prospěch, které neumí ani využít či si jí aspoň správně chytře a mazaně udržet, ale dělá to s otevřenou provokativností, kterou dává všem najevo, že jsou mu tam, kde trčet je o zdraví a vylézt ven nedůstojné. A to je pro mě i předobraz krále Ubu. A proto píšu tento článek.

 

 

 

imagescpz5awds.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Skutečný ,,Král Ubu´´: Narodil se v Kolíně roku 1944. Jeho matka byla učitelka a otec poštovní úředník. V jeho dvou letech se rodiče rozvedli a mladý Miloš vyrůstal se svými prarodiči. V roce 1963 maturoval na ekonomické škole v Kolíně, přičemž málem nebyl k maturitě připuštěn, protože měl v referátu oslavovat dílo Karla Čapka Hovory s T. G. M. Když nakonec maturoval, nebyl připuštěn ke studiu na Vysoké škole. Údajně za to mohla jeho učitelka češtiny, kterou tehdy obvinil. Následně pracoval v účtárně závodů Tatra. Choval se zde poměrně dost přezíravě k zaměstnancům. Za dva roky získal praxi a konečně postupné doporučení na vysokou školu. Vojenskou službu už ale nenastoupil, protože pro údajné potíže se srdcem mu byla vystavena modrá knížka. Studoval nejprve dálkovou a potom denní formou Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze. Projevoval se sice jako nadaný, leč dost domýšlivý student-samotář. Od roku 1970 do roku 1984 pracoval u tělovýchovného podniku Sportpropag. Následně v zemědělském podniku Agrodat. Zde ztratil práci v srpnu roku 89, protože v Technickém magazínu prostřednictvím článku Prognostika a přestavba kritizoval tehdejší režim. Celou věc s vyhazovem řešil Zeman žalobou, která byla sepsána Pavlem Rychetským a vyřešena v porevolučním období, kdy byla Zemanovi doručena omluva šéfredaktora Hořejšího. Zároveň byl od roku 1968 pod vlivem Pražského jara v komunistické straně. Tu musel opustit o dva roky později kvůli protestům proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy. Od roku 84 byl také v evidenci sledovaných osob Státní tajné bezpečnosti. Dodnes ovšem nevíme proč, protože jeho složka byla během Sametové revoluce skartována. Měl se aktivně zúčastnit dění Sametové revoluce. Jeho účast je ovšem často zpochybňována. Zároveň tvrdí, že jeho zmíněný kritizující článek měl způsobit pád komunistického režimu.

 

 

Co dělal po revoluci? Roztočil to v politice jako v ruletě. A že mu bylo přáno. Kromě činnosti v prognostickém ústavu, kde pracoval celkem tři roky, nastoupil jako poslanec za OF do Federálního shromáždění. Místo poslance obhájil ve volbách roku 1990. Po rozpadu Občanského fóra přešel do Občanského hnutí. V roce 1992 už nastoupil do Sněmovny lidu za ČSSD podle doporučení Václava Svobody, neboť byl původně bezpartijní a byl ČSSD na ono doporučení vyzván jako výrazná osobnost. Už od revoluce se ale jevil jako čistě levicově zaměřený politik. Každopádně se proslavil tím, že ve Federálním shromáždění jednak odsoudil Odsun Němců, který srovnal s donucenými migracemi ve stalinském Rusku a také proti rozdělení Československa. Jeho kariérní postup byl stejně závratný. V roce 92 to byl jen předseda městské stranické organizace. Za rok už byl rovnou předsedou strany. Z poměrně malé strany bez výraznější voličské podpory učinil za několik let silnou stranu, která se mohla postavit na roveň hlavní straně české politiky ODS. V roce 98 i vyhrál volby a došlo na nechvalně známou a proklínanou opoziční smlouvu. To si k jednomu stolu sedli pragmatik Václav Klaus a zapálený narcisista Zeman, aby se dohodli na rozdělení výhodných pozic po volbách. Zatímco ČSSD královala ve vládě, tu nejlepší smetanu z parlamentních pozic získala ODS. Zrovna po takovém úspěchu je jistě pro kdekoho z nás záhadné, že v roce 2001 Zeman politiku opustil a místo předsedy ČSSD ponechal Špidlovi. Oznámil, že z politiky odchází nadobro. I tak se ale našly varovné hlasy, že Zeman se do politiky vrátí.

 

 

 

A skutečně na to došlo. Neuteklo mnoho vody (ani becherovky) a Miloš Zeman se přihlásil jako kandidát do prezidentských voleb v roce 2003. Václav Klaus byl ale tentokrát skutečně silný kandidát a volby vyhrál. Miloš Zeman se stáhl na milovanou Vysočinu, kde kromě popíjení a nabírání síly ze stromů ovlivňoval politiku prostřednictvím svých favoritů. V roce 2010 jeden Starý jezevec (jak se sám pojmenoval) vylezl z nory a se svoji stranou Zemanovců kandidoval do parlamentních voleb. Opět bez výraznějšího úspěchu

. A pak to přišlo. První přímé prezidentské volby 2013. Přihlásilo se deset kandidátů a mezi nimi i hlavní kandidáti Zeman a Schwarzenberg. Volební kampaň Miloše Zemana ukázala jeho pravou tvář. Nejen že byl v zahraničních zprávách a týdenících označen za levicového populistu. On byl levicový populista. Jeho kampaň se změnila v osočování voličů opozičních kandidátů, kydání hnoje na své oponenty a celkové znemožnění jakékoliv slušné a pluralistické diskuze. Volba se nakonec rozdělila na dvě kola. Osm slabších kandidátů vypadlo hned v prvním kole a většina hlasů byla rozdána mezi Zemana a Schwarzenberga. Výrazně ale vedl Zeman. Protože se několik milionů voličů rozhodlo před dvěma lety nehlasovat a užít si prostě víkend při druhém kole, nestačily ani další hlasy včetně hlasů těch, kteří podporovali ostatních osm kandidátů v prvním kole a vyhrál lidový (asi komisař ne) prezident Miloš Zeman.

 

 

 

Rozpoutalo se sice ne peklo, ale ostuda mezinárodní úrovně. Prezident údajně všech deseti milionů obyvatel České republiky a hlavně lidový prezident ukázal dobrý důvod, proč je možná lepší, že nemáme prezidentský či poloprezidentský styl vlády, jak chtěl Masaryk. Tatíček republiky určitě nepočítal s tím, že osmdesát let po jeho smrti bude vládnout postava, která všechno ztrapní a jím prosazovaný model moci by sloužil za příklad spíše jihoamerického guerillového modelu prezidentského výkonu moci než západního. Už v březnu roku 2013 se obrátil proti Schwarzenbergovu návrhu postu velvyslance na Slovensku. Samotný Zeman podpořil Lívii Klausovou, protože podpořila jeho volbu prezidentem. Následně odmítl jmenovat literárního historika a kritika Putnu profesorem ze svého čistě osobního odporu. S ministrem školství naplánoval novelu zákona, kde profesory jmenuje ministr školství. Parlament to ale vrátil zpátky.

Další eskapády následovaly. Kromě podivně srolovaného koberce, o který se přerazil a poranil si koleno na podzim 2013, ještě stihl rozpustit parlament a nově jmenovanou vládu projednat bez předsedy ČSSD Sobotky, což jsem dodnes nepochopil a asi nepochopím. Zdálo se mi to ale jako vnitrostranický puč za podpory zvenčí. No a z čeho by dnes znova umřel T. G. Masaryk je jistě to, že náš Novoroční projev byl přesunut z vůle pana prezidenta na 26. prosince a přejmenován na Sváteční projev. Jenže Masaryk byl jen jeden. Tuhle republiku budoval, vytvořil a získal ve válce. Zeman šel jenom k volbám s hlasovacími lístky, kotlem lidového guláše a příslibem vepřových hodů po vítězství zalitých litry hruškovice a červeného vína. Takhle totiž pije intelektuál.

 

 

To nejhorší ale přišlo koncem minulého roku a začátkem letošního. Na podzim se Zeman zastavil v Číně. Kromě toho, že tam podporoval našeho ,,Krtečka s kapsami´´ nazval Čínu zemí, od které bychom se mohli učit lidským právům. Od nedemokratické země určitě. V úřadu pro výzkum nedemokratických výzkumů v USA jsou ostatně jeho názory otevřeně považovány za protidemokratické. K tomu ještě odsoudil Tibet, který považuje za tyranský. Je vidět, že se toho moc o něm nedozvěděl. Tibet patří podle některých politologů (konkrétně Uwe Friedrich) za autoritativní, ale tak vládl tam Dalajláma asi jako ve Vatikánu papež, ale byl tam také mírumilovný buddhismus. Zemanovo výroky nelze vůbec brát vážně, a pokud mi nevěříte, najděte si Tibet v seriálu dokumentů Ztracené civilizace. Tibeťané byli původně tvrdí válečníci, kteří ale po přijetí buddhismu přesedlali poklidné žití a jejich jezdecké a lukostřelecké umění dochovali do dnešních dní již jen jako sportovní a historickou tradici.

Do toho se sprostě a naprosto nevhodně vyjadřoval o jednotlivých politicích a zvolených zákonech, které kvůli zvolenému korektnímu kurzu tohoto článku zde nemohu uvést stejně jako o ruské skupině Pussy Riot. Však víte, co se stane, když se Vás Zeman zeptá, co je pussy?

Také se opřel do 17. listopadu 89 a vylíčil tehdejší situaci na Albertově, kde byl nedávno proto vypískán, za až dojemně trapnou s humoristickým nádechem. Ostatně záběry z roku 89 nesvědčí zrovna o starých a neschopných zásahovácích, co si s obušky na pupku mysleli, že budí hrůzu. Ovšem Zeman tam přece byl, nebo ne?

A jako poslední se mu  roku 2014 povedlo zfabulovat ukrajinský konflikt a označit ho za občanskou válku. Následně to vedlo k zhoršení ukrajinsko-českých vztahů a není se tedy čemu divit, že je pro někoho Zeman Ruským švábem.

 

Toho nejhoršího se ale dopustil v půlce ledna 2015, kde se vyjádřil tak, že nechce handicapované mezi normálními žáky a studenty našich škol a doslova by chtěl, aby studovali odděleně .Nedávno ho nemohli ani obsloužit! No chňápete to?

Na začátku minulého roku způsobil sobě i Hradu dodnes nevyřešenou kauzu Peroutka. Peroutka měl dle jeho slov napsat článek pod názvem Hitler je gentleman. I když tento článek nebyl nalezen, byla zpochybněna pravdivost slov prezidenta Zemana mimo jiné i našimi odborníky na 1. republiku, stal se z toho soudní spor táhnoucí se až do dnešních dní. Zeman se ale díky výroku soudu omluvit nemusí a Hradu by to prý způsobilo újmu. Ani pokutu sto tisíc Hrad zaplatit nechce.

 

 

Epilog: A tak doufejme, že ani dnes nemůžeme říct, že není tak zle, aby nemuselo být hůř. Když budeme mít štěstí, tak ho znovu nezvolí, nebo se do dvou let dočkáme státního pohřbu. Ovšem neslíbím Vám, že se náš pan prezident ještě něčeho nedopustí, což je podle mě i docela nemožné. Je také dost možné, že tento článek rozšířím hned po další eskapádě nebo závratné události. Každopádně přeji do dalších let našim pravověrným občanům pevné nervy a hodně štěstí.

Django Bradley

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

není to jediný zdroj

Kníže prostě nevyhrál,9. 12. 2015 22:54

http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2015/11/pravda-o-tibetu-2.html