Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tyrani: Commodus - Ty jsi pán a ty jsi první, ze všech mužů nejšťastnější

23. 6. 2013
 
 

commodus-20hercules.jpg

 

 

Prolog: Po smrti Nera došlo k občanské válce a nástupu Vespasiána, jak už bylo řečeno. Vespasiánovi synové si ovšem kvůli moci nerozuměli a první Titus měl být zabit dva roky po usednutí na trůn, protože neumožnil bratrovi spoluvládu jak slíbil otci. Ostatně zemřel za záhadných okolností, kdy při otevření Kolossea začal najednou plakat, později se objevila nevolnost a smrt.

Jeho bratr Domitianus byl paranoidní a omezený člověk libující si v nabodávání much na pero a pozorování hodujících, což mu mělo dělat dobře.

Byl zavražděn a dosazen byl Nerva, který zbývající čas života věnoval dosazení schopného císaře Trajána. Traján a Hadrián vedli poslední velké ofenzívy v Mezopotámii proti Parthům a Hadriánův val v Kaledonii měl natrvalo ukončit římské výboje, ale Řím měl konečně schopné, vojensky založené císaře.

 Řím tak prožíval zlatý věk i za Antonina Pia, který měl skončit s Marcem Auréliem. Marcus Aurélius byl císař, kterého ještě v jeho mladých letech pojmenoval Hadrián Verissimus (nejpoctivější). Byl vychováván řeckými filozofy, díky nimž si oblíbil filozofický stoicismus. Z této záliby zůstalo velké dílo Hovory k sobě. I přes zlatý věk strávil většinu své vlády Marcus Aurélius ve vojenských táborech na hranicích s Germánií, musel se vypořádat se vzpourou a na východě čelit opět Parthům. Ve vojenském táboře i zemřel po konečném vítězství nad Germány. Vlády se ujal jeho syn Commodus a o něm bude tento příběh.

Commodus se rád oblékal do lví kožešiny, nosil plnovous a v ruce kyj, se kterým měl zabít několik lidí. Hrál si na Herkula. Na jeho bystě je vidět tvář s kamenným výrazem a pohrdavým, zlověstným pohledem. Jeho světlé vlasy měly tak zářit, že to bylo pokládáno za božskou zář. Okřídlená věta byl vynucený slogan, kterým na něj museli volat senátoři, když skončil s bojem s gladiátory či zabíjením zvířat. Slogan v úvodu totiž pochází z Persie, kde jím dávali satrapové najevo úctu ke svému panovníku. Tento ,,bůh´´ byl ale velice malicherný:

foxe002.gif

Zápas gladiátorů pomalu končí, ale dva muži stojí proti sobě jako poslední. Gal Zax s deseti úspěšnými zápasy a Řek Hippias s dvěma vítězstvími. Gala halí zapadající slunce za jeho zády a kapky potu pomalu sjíždí po jeho těle. Pozoruje nepřítele zkoumavým pohledem dravce. Protivníkovy oči jsou neklidné, těkající, nervózní. Chce zaútočit, ale Gal si počká. Stojí proti sobě na vzdálenost pěti metrů a prohlížejí se schovaní za štíty. Hippias to nevydrží a vrhne se vpřed. Gal včas poklekne a odkryje slunce, které oslepí protivníka. Srazí ho štítem k zemi a nohu položí na hrdlo. Vzhlédne k davu, který skanduje:,, Zax, Zax, Zax…..´´´Krvežíznivé publikům ukazuje vztyčený palec (Skutečné znamení smrti v aréně byl zdvižený palec pro smrt, protože ukazoval jakoby obnažený meč či penis. Znamení pro život byl palec sevřený v pěsti) na znamení smrti. Gal přitlačí nohou, trochu jí zkroutí a zlomí protivníkovi vaz.  ,,Libertus, Libertus, Libertus´´: nese se z publika. Pro Gala je to jako zázrak. Po jedenácti soubojích dostane svobodu. Jiní gladiátoři přežíjí průměrně pět  zápasů. Je čas pozdravit císaře. Sejme přilbu, otře pot, zdvihne pravici s mečem a praví: Ave Caesar, morituri te salutant. Znuděný Caesar na svém balkóně z lešení se chopí luku a toulce se šípy. Jeden vytáhne, napne tětivu, zamíří a prostřelí statečnému Gladiátorovi hrdlo!!!! Proč? Neměl náladu.

 

Commodus Gladiator, Bestía, Tyrannus: Narodil se roku 161 a už roku 177 mu byla udělena tribunská pravomoc a hodnost Augustus. Při spiknutí proti Aureliovi chtěli zabít i jeho, škoda že to neudělali. Dva roky setrvával se svým otcem na tažení proti Germánům a chtěl v nich pokračovat, ale poslední zdravý rozum, který se u něj tehdy objevil na začátku vlády mu v tom zabránil, neboť s výboji byl dávno konec už před ním a na Říši to bylo vidět. Pokud by navíc setrvával dlouho v zahraničí, mohli by dosadit někoho jiného.

Díky uzavření míru byl zván doma Mírotvůrce, ale od začátku nesnášel senát a bral ho za nepřítele. Na panování kašlal a obklopil se svými pochlebníky. Miloval gladiátorské zápasy, stejně jako zabíjení a bral to za hru. Nechal si postavit obrovské lešení, ze kterého střílel a vrhal oštěpy proti šelmám. Bojoval i s gladiátory, jedl s nimi, cvičil, spal vedle nich, jak uvádějí některé zdroje. Jestli i s nimi měl homosexuální vztah, těžko říct. Možná mu nechyběla odvaha a smělost v aréně, kde si vynahrazoval vojenská tažení, ale gladiátorům vlastně ani nic jiného nezbývalo, než ho nechat vyhrát, protože všude byla jeho tělesná stráž, která vítězného gladiátora ihned vyřídila. Navíc císař bojoval levou rukou a gladiátoři i prý dostávali dřevěné meče.

Tyto zábavy pochopitelně něco stály, a tak protože Commodus bral senát za svého nepřítele, nechával zabavovat jejich majetek a vydražovat ho. Jeden římský patricij při jedné dražbě usnul a Commodus toho využil a schválně jeho pokyvování hlavou bral za souhlas a zvyšování cen, takže mu prodal všechno bez jeho vědomí. Také miloval popravy, ale k jeho zhýralosti se ještě vrátíme.

 

Roku 182 se ho chtěla zbavit jeho sestra Lucilla, protože ještě za života Marca Aurelia byla braná za císařovnu, protože byla manželkou Lucia Vera, spoluvládce Marca Aurélia. Nyní byla manželkou Pompeina z Antiochie a možná spolu, možná bez jeho vědomí poslala na císaře jako vraha svého bratrance Quadrata. Ten chtěl napadnout císaře, když šel cvičit s gladiátory, ale selhal, protože se příliš zdržel, když před útokem zvolal: ,, Toto ti posílá senát´´ Stráže tedy měly dosta času ho zpacifikovat.

Toto vyneslo do čela pretoriánů už řečeného Tigridia Perrenida, který možná použil Quadrata jako svého agenta, aby mohl rozpoutat čistící terror. Manžel Lucilly byl popraven, Quadratus také. Lucilla byla poslána do vyhnanství na Capri a posléze popravena. Perrenidus dosadil své dva syny na výhodná místa v Panonii a předložil císaři seznam velkého spiknutí proti jeho osobě, aby se mohl na nevinných obětech obohatit.

Císař mu věřil, ale pak došlo i na samotného Perrenida, který se sám viděl jako císař a plánoval vzpouru jednotek v Panonii se svými syny. Celá akce ovšem nevyšla, protože mince, které dal jeden z jeho synů razit, donesli někteří věrní vojáci samotnému císaři jako důkaz. Perrenis byl zabit vlastními gardisty. Jeho žena a sestra dopadly stejně. A synové byli pozváni jako hrdinové do Říma a byli zabiti uvítacím výborem. Císař na památku tohoto šťastného přežití přijal jméno Felix.

Císař pak už prefektům nevěřil a radši dosazoval do významných funkcí více členů po dvou či třech, aby se sledovali a likvidovali navzájem oni. Perrenida předčil bývalý otrok Cleander.

 Rozdělování těchto funkcí samozřejmě způsobovalo chaos a rozvrat, který se projevil šířením loupeživých a rabujících band. Zasáhlo to i armádu, odkud dezertoval jakýsi Maternus vyšetřovaný za přestupky proti kázni. Shromáždil okolo sebe dezertéry, zločince a podobné vyvrhely a raboval římské vily. Císař nemohl použít zahraničních armád, a tak narychlo sestavil novou vlastní armádu.

To už měl Maternus několikatisícovou armádu. Císařské oddíly úspěch neměly a celá akce se změnila v partyzánskou válku. Maternus unikl za hranice, ale pořád myslel na sesazení a zavraždění císaře. Naplánoval vniknutí špehů do Říma, aby zjistili náladu obyvatelstva. Ta ho sice zklamala, ale vymyslel jiný plán a pomocí špehů, přestrojených za tělesnou stráž, chtěl zabít císaře během svátku Matky bohů, ale několik špehů vyzradilo celou akci císaři, než začala, takže byla neúspěšná a zrádci, stejně jako Maternus a další vrahouni skončili na popravišti.

Již řečený Cleander se stal císařovým důvěrníkem a pravou rukou. Brzo se chamtivý Cleander stal nepopulárním, protože se nechával uplácet za vraždy na objednávku. Pak roku 190 vypukla morová epidemie a vázlo zásobování. Obyvatelé Říma se dozvěděli, že Cleander potají odkoupil velké zásoby obilí a vypukla vzpoura. Rozběsněný dav se obrátil proti Cleandrovi, kterého chtěl zabít. Ten proti nim nasadil jízdu.

Císař o tom nevěděl, protože v době nákazy přesídlil do letního sídla, ale i tam došlo na napadení, které vojáci potlačili, ale ve městě kam pronásledovali vzbouřence, měli úspěch obyvatelé, kteří ze střech házeli na vojáky kamení. C

elé to připomínalo občanskou válku.  Císař se dozvěděl nepravdivou informaci, že Cleandros vyvolal vzpouru proti němu a dal ho zabít. Leč, co je vlastně v tomto pravda? Udělal to představený pro zásobování obilí, který ho nesnášel? Těžko říct.

Císař už počtvrté ohrožený na životě ztratil zbytky soudnosti. Uzavřel se v paláci a chodil jen na představení gladiátorů. Jeho palác se stal bordelem i vězením, kde měl i stovky konkubín, často násilně odvedené z domu. V podzemí věznil a mučil lidi i za malé přestupky jako pohrdání císařem, i za hlouposti typu příliš skromného oděvu, či příliš šviháckého. Rád lámal končetiny a vypichoval oči. Za posměšky a pohrdání dával předhazovat zaživa divé zvěři.

Čím dál, tím více byl náladový a nevyzpytatelný. Bála se ho vlastní manželka a skutečně prostřelil hrdlo gladiátorovi, který se na něj jen usmál a pozdravil, když vyhrál zápas.

images.jpg

Rád i zabíjel tělesně postižené a staré lidi, které nejdříve oblekl do honosných šatů, nechal je hodovat a pak na ně střílel s lukem, když mu nemohli uniknout. Řím přejmenoval na Commodianum, jako na svojí kolonii, taktéž pojmenoval Kartágo, legie a loďstvo. Soše Nerona odřízl hlavu a nechal tam dát svojí vlastní a před senátem postavil svojí sochu s lukem napnutým směrem k němu, jak ho nesnášel. Do jídla při hodokvasech přimíchával výkaly a smál se odporu, který, ale nemohli hodovníci vyslovit, protože by je čekala smrt. Stále více propadal alkoholu a sexuálním choutkám.

Spravedlivé soudnictví přestalo existovat a pokud jste chtěli nechat někoho odstranit, stačilo zaplatit císaři, pokud jste se chtěli zachránit, museli jste dát víc a podobně docházelo na obsazování významných funkcí a guvernérských míst v Římě i v provinciích. Chtěli jste funkci místo toho? Dejte víc. Chcete tam toho zabít? Dejte víc! Nechcete přijít o život? Dejte víc! To vše pro císaře, který věřil, že lid chce jen jedno:  ,, Chléb a hry´´ A aby jim je mohl dát, potřebuje peníze.

Ale pak přišel poslední den roku 192. Následující den měl vystoupit na Saturnáliích Commodus v obleku gladiátora. Varovala ho předtím žena i prefekt Laetus, ale on je neposlouchal a rovnou napsal seznam lidí, kterých se chce zbavit a mezi nimi napsal i Laeta a Marcii. Jejich majetek měli dostat gladiátorští oblíbenci. To rozhodlo o jeho smrti po nalezení seznamu. Císařovna manžela otrávila, ale císař měl jen větší nevolnost, a tak k němu poslali trenéra Narcisse, který ho o cvičil a ten oslabeného císaře v lázni uškrtil. 

Na spiknutí se podílel i nástupce Commoda Pertinax, který v té době zrovna podplácel ve vojenském táboře legionáře, pokud ho podpoří v převzetí trůnu. K jeho cti se ovšem sluší říct, že zabránil vláčení Commodovy mrtvoly Římem za hák a svržení do Tibery. Nastala doba vojenských převzetí moci, občanských válek a rozbrojů, které říši jen oslabily.

Epilog: Ani Pertinax dlouho nevydržel a za rok se vystřídali tři císařové a poslední bojoval ještě s dvěma kandidáty, které vynesly k moci jejich legie a museli být poraženi vojenskou silou. Commodus způsobil úpadek a konec zlatého věku. S Commodem přišel pád římské říše, která už nikdy nebude tak silná jako za jeho otce. Protože jsem člověk pracovitý a čilý bude další rubrika Velké říše, kde se dozvíte o vzestupech a pádech říší. S římskými tyrany jsem skončil, ještě byli další, ale jmenoval jsem ty nejdůležitější.

 

Zdroje: Knihy: Baker, Alan: Gladiátor

Liška, Vladimír: Římští tyrani

Dunkle, Roger: Gladiátoři

Grant, Michael: Římští císařové

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář