Jdi na obsah Jdi na menu
 


Profesionálové bitevních polí: Svatý oddíl z Théb

29. 9. 2016


bfe032e977e4e4ac507d94c7f6ff8759.jpg

 

 

 

 

 

 

 

Motto: ,,Jsme v rukou nepřítele! A proč ne oni v našich?´´ Dialog mezi oddílem a jeho velitelem v bitvě u Tegyr

Prolog: Dodnes se odborníci neshodnout, která elitní jednotka v dějinách byla ta nejlepší, a která dodnes je!V Thébách se rozhodli po vzoru filosofů Platóna, který označil milence za nejlepší spolubojovníky nasadit 300 elitních mužů z homosexuálních párů, protože jen takový bojovník, který má vedle sebe svého druha ve zbrani i lásce bude skutečně bojovat co nejlépe, aby se před svým miláčkem nezahanbil.  Jaké byly jejich výsledky?

Thébská elita: Tuto elitní skupinu vytvořil generál Gorgidas, který se tím inspiroval pravděpodobně z filosofických diskuzí během pobytu v Athénách, kde po dobu exilu přemýšlel jak vytvořit bojeschopnou sílu, která by se vyrovnala elitním spartským těžkooděncům.

Po návratu do Théb vytvořil v roce 378 př. n. l. vybraný oddíl těžkooděnců sestavený ze 150 mileneckých dvojic, tedy 300 mužů. Byli cvičeni po vzoru Sparty a vychováváni k lásce jednoho druha k druhému natolik, že byli ochotni raději zemřít, aby je neviděl jejich miláček utíkat z boje nebo zemřít pro svého již padlého druha.

Pověst praví, že jeden raněný Théban ze Svatého oddílu požádal nepřítele, aby byl doražen ranou do hrudi, protože si nepřeje, aby ho jeho miláček viděl zemřít ranou zezadu.

Samotný oddíl získal přízvisko Svatý, protože chodil skládat přísahu do svatyně Ioláa, který byl druhem Hérakla. Dvojice z oddílu se skládaly ze staršího druha, zkušeného vojáka ve věku 35 let a mladšího nováčka ve věku dvaceti až třiceti let, který měl být starším druhem veden. Prvním velitelem oddílu byl již řečený Gorgidas. Další velitel Pelopidas zdokonalil výcvik a taktiku oddílu, aby ji nakonec vymezil na údernou jednotku v boji proti elitním jednotkám nepřítele a jejich velitelům.

V roce 375 př. n. l. prodělal Svatý oddíl bojový křest v bitvě u Tegiru. Zde narazil na několikanásobně větší oddíl Sparťanů. Velitel Pelopidas zavelel jízdnímu oddílu k útoku a ze svých Svatých udělal úderný klín, který prorazil v boji sparťanskou formaci a rozdělil ji na dva menší celky. TY postupně udolal, až na ty, co se raději stáhli.

V roce 371 př. n. l. došlo pro Théby na nejslavnější bitvu, která srazila Spartu na kolena a zbavila ji její hegemonie v Řecku.  Thébský vojevůdce Epameinóndás stál v bitvě u Leukter  se 7000 muži pěchoty a 1500 jízdy proti Spartskému králi Kleombrovi s 10 000 pěšáky a 1000 jezdci. Jenže většina bojujících ze Sparty vůbec nebyla, ale jednalo se o bojovníky z měst, nad kterými si Sparta držela hegemonii. Naproti tomu Thébané tu bojovali za vlastní svobodu.

Epameinóndás změnil v bitvě rozložení bitevních formací. Místo posílení pravého křídla, posílil levé a pravé nechal slabé a radil, aby se pokud možno vyhýbalo boji. Při zaklesnutí obou formací do sebe na levém křídle nechyběl oddíl Svatých, který společně s ostatními těžkooděnci překonal pravé křídlo a po zahnání pravidelných jednotek pobil i ty elitní a nakonec zabil krále Kleombra. V boji padlo na 4000 Sparťanů a jen 300 Thébanů.

Konec Svatých: V roce 338 došlo na bitvu Chaironeie. Zde Filip Makedonský porazil Thébany a jejich spojence jejich vlastní taktikou, když posílil opět levé křídlo namísto pravého. Pravé dokonce nechal ustupovat, takže řecká armáda neukázněně uvolnila své šiky do útoku proti slabému křídlu, aby po vzniku trhlin byla tlačena a drcena z obou stran, protože Filip za takové situace dal povel pravému křídlu k sjednocení se do formací a protiútoku. Jen Svatý oddíl zůstal disciplinovaně na místě a byl zde z větší části pobyt.

Epilog: Král Filip Makedonský si tak nesmírně vážil Svatého oddílu, že mu zde nechal postavit pomník, který byl odkryt na začátku 20. století. Pod pomníkem bylo nalezeno 246 koster, které by měly být přímo členů Svatého oddílu. Je tedy pravda, že oddíl byl skutečně skoro celý pobit.

Zdroje: Cawthorne, Nigel: Elitní jednotky - Od Perských nesmrtelných po Delta Force

​Richter, Karel: Dobyvatel světa - Válečná anabáze Alexandra I. Makedonského

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář