Jdi na obsah Jdi na menu
 


Polozapomenutí hrdinové: Tom Horn

24. 7. 2013

 

images.jpg

 
Prolog: Wyoming,  1900. Zloději dobytka konají nelegální kauci kradených kusů hovězího. Přijede k nim do pastvin neznámý osmahlý muž v dobře padnoucím obleku, opírající se o Winchesterovku a osloví je: ,,Tohle skončí, já jsem dobytkářský detektiv. Varuju Vás, přestanete krást a vypadnete odtud, jinak…´´,,Jinak co?´´ vpadne mu do řeči protistojící posměváček. Muž se usměje, až všechny ostatní zamrazí a ukáže na pušku: ,,Jinak je tohle můj pevný argument!´´ Zloději ukončí kauci a potichu se rozejdou, ale někteří si pokoj nedají a na ty čeká zásah ze zálohy. Střelec se jmenuje Tom Horn!

 

Honák, zvěd, detektiv a lovec lidí v jedné osobě: Narodil se v roce 1860 v rodině německých přistěhovalců v Missouri. Farmařinu moc nemusel, a tak se od dětství rád toulal sám v lese se  psem a věnoval se lovu. Ve čtrnácti letech mu jeho psa zabily děti projíždějích osadníků, po potyčce, kdy byl jeho pes zastřelen brokovnicí, protože mu přiběhl na pomoc.

Krátce poté utekl z domova a po týdnu rázování se nechal najmout na stavbu železnice, následně řídil šestispřeží do Santa Fé a tady se konečně nechal najmout armádním dodavatelem koní jako honák. V 16 letech měl už vlastního koně, sedlo a plat 70 dolarů.

Tehdy si ho všiml velitel armádních zvědů Al Sieber, protože mladý Horn uměl slušně španělsky, díky zkušenostem z Nového Mexika. Nabídl mu stejný plat, ale lepší podmínky v rezervaci San Carlos, kde se naučí apačský jazyk a pak může dělat zvěda jako Al. Tom souhlasil a když si pro něj po necelém roce Al přijel, zjistil, že Horn zná nejen jazyk ale taky zvyky, nářečí a rozdělení Apačů.

Nejprve dělal Horn jenom tlumočníka, pak podobně jako Sieber velel vlastnímu oddílu zvědů. Když roku 1886 Geronimo nadobro kapituluje a Horn dojednává podmínky, byl členem jeho eskorty a dokonce Geronimovým přítelem. S koncem této apačské revolty ale skončila i práce Toma Horna jako zvěda.

Dva roky zkoušel hledat zlato, ale bez úspěchu. Pak se stal zástupcem šerifa v Gileském okrese v Arizoně a dokonce zde vyhrál cenu v rodeu, ale pořád to nebylo ono. Proto se nechal najmout jako detektiv u Pinkertonů a specializuje se na stíhání zločinců v terénu, ale hlášení, vyplňování záznamů a zpráv ho unavovalo natolik, že se rozhodl udělat pro sebe.

images-2.jpg

V roce 1895 navrhl guvernérovi Wyomingu vyčištění kraje od zlodějů dobytka za zálohu 350 dolarů a 5000, pokud se mu to povede. Guvernérovi se ale nelíbila jeho slova o osvědčeném systému proti zlodějům, a tak Horna odmítl. Několik členů dobytkářské asociace si ho ale najalo k sobě na ranč. Jeho metoda byla prostá, přitlouct známému zloději dobytka na dveře dva až tři varovné dopisy, aby zanechal své činnosti a odešel. Pokud dotyčný neposlechl, spravila to puška.
Tehdy byl Wyoming doslova zamořený zloději dobytka, okradající místní bohatší nebo chudší vlastníky stád, ale bylo je těžké usvědčit, pokud jste je nepřistihli při činu, a protože většina těchto lidí smýšlela jako demokraté, vložila se do toho i politika, protože pokud byl nějaký místní soudce demokrat jako oni, případ byl prostě uzavřen pro nedostatek důkazů.
Krátce po dohodě se členy dobytkářské asociace zabil Horn dva takové zloděje. Williama Lewise, který jinak i ostatní napadal a dvakrát už ho chtěli zabít. Dostal upozornění, ale nic si z toho nedělal. Pak ho našli na jeho ranči s několika ranami v zádech vedle rozčtvrcené ukradené krávy.
Další byl Fred Powell, který také nevyslechl varování a zrovna takhle jednou opravoval s pomocníkem Rossem plot, když z houštiny vylétl výstřel a Powell se zhroutil mrtvý. Ross to běžel povědět na sousední ranč. 
Tom Horn splnil svůj úkol a jeho pověst vyletěla závratně vzhůru, neboť krátce potom by najat místní rančerkou paní Mitchellovou, které se ztrácel dobytek a její nově přistěhovaný soused přišel s 11 kravami a na podzim jel na trh se 40 mladými kusy. Opět ho nemohli usvědčit, protože nebyl chycen při činu. Tom Horn se provokativně projel po jeho pozemcích. Následně odjel jak zlodějský soused, tak dva další.

V roce 1898 vypukla španělsko-americká válka a Tom Horn zde dostal práci armádního zásobovače, který měl na starosti veškerou přepravu. Účastnil se bitvy u San Juan Hill, kde pomohl vyhrát včasným dodáním munice. Na Kubě ale také onemocněl žlutou zimnicí.

Ve Wyomingu se znovu rozrostly krádeže dobytka, protože když kocour není doma, myši mají pré. Když se Tom vrátil, seznámil se s ředitelem dobytkářské asociace Johnem Coblem, který se rozhodl pro asociaci najmout Horna, hned jak bude fit. Zatím spolu večeřeli a Horn musel vyprávět Coblovi o svých dobrodružstvích.

Horn sám vedl pomálu apačský život, kdy nocoval sám v horách a lese sám se svým koněm. Protože věděl, že ho dost lidí nenávidí, často okolo sebe nastražil pasti, do kterých se měl blížící se vetřelec chytit. Protože ale poznal, že se blíží moderní civilizace a s ní nový způsob života, který mu byl cizí, nebylo mu zrovna někdy do zpěvu a jinak nemluvný muž,se občas podíval na dno sklenky, při které vyprávěl všem, co zažil.

Jediné, co ho těšilo, bylo seznámení se s místní učitelkou, která obdivovala Západ, stejně jako lidi zde žijící a Horn měl být pro ni takový muž. Vypadalo to, že životem a steskem po minulých časech unavený muž se usadí a dožije v poklidu s kupou dětí a vlastním hospodářstvím. Osud tomu chtěl však jinak.

one-of-one-thousand-winchester-1876-5.jpg

Už se psal rok 1900 a Tom se nechal najmout jako kuchař u zloděje dobytka Rashe, aby mohl dotyčného zloděje a jeho kumpána Darta, který jinak kradl i koně, sledovat! Bylo to v Brown´s Parku, tehdy prý rájem zlodějů dobytka. Tom jednou viděl a slyšel hádku Rashe s Dartem o peníze z předchozího prodeje a měl jasno. Důkazy předložil rančerovi Haylemu, jednomu z členů asociace a ten povolil použít Hornovi jeho ,, osvědčený systém´´.
Rash neuposlechl varování Toma Horna a dál pokračoval v činnosti, až ho zastihly 8. července 1900 tři rány do zad. Krádeží ale neubývalo. Jeho kolega Dart v tom pokračoval, a když Horn zveřejnil seznam lidí usvědčených z loupeže, Dart se lekl  a se dvěma přáteli se schoval ve srubu nedaleko Brown´s Parku. Jednou ráno vylezl před dveře a schytal kulku přímo do hlavy. Tom Horn dostal odměnou za likvidaci zlodějů 1000 dolarů.
Bohužel pak v roce 1901 zabili kluka místního farmáře Nickella a hodili to na Horna. Ten se marně bránil, a ani guvernér pro něj nic neudělal, protože se blížily volby a on potřeboval co nejvíce hlasů, samozřejmě demokratů, kterých tu bylo nejvíc a kterým se nelíbily Hornovy metody, ale metoda vykonstruovaného procesu ano.
Horn byl obviněn na základě směšné výpovědi, kterou napsal soudní zapisovatel schovaný za stěnou kanceláře místního policejního zaměstnance, který pod záminkou práce v Montaně opije Horna a řečmi o skvělém zásahu z 350 metrů naznačuje práci Toma Horna. Ten ale odpoví: ,,Máš pravdu, byl by to skvělý zásah, ale taky pěkně podlej!´´
Soudní zápis obsahoval i řadu chyb, třeba to, že Horn měl nadávat a to rozhodně není pravda, protože si pěstoval slušnost a chladnokrevnost. Onen zaměstnanec LeFors byl navíc pěkný vykuk, který ve svém životopise tvrdil, že pracoval u Pony Rider v době, kdy už to bylo zrušeno a Horna chtěl dostat hlavně kvůli tisícovce odměny vypsané na vraha Nickella mladšího. Očití svědci udávali, že s pravdou si nikdy starosti nedělal a byl lakomý jako peklo.
 Dále se objevila falešná stopa, že měl Tom přinést zakrvácený svetr do místního hotelu, což je další hloupost, protože v létě by asi těžko chodil ve svetru a navíc měl zastřelit mladého Nickella z velké dálky a nikdy ke svým obětem blíž nechodil. Moderní balistika i zjistila, že ráže vypálených kulek do údajné Hornovy oběti, neodpovídají jeho opakovačce. 
A nakonec údajný přítel John Coble, který neopustil Horna, ani když šel v listopadu 1903 na popraviště, do konce života tvrdil že Horn byl nevinný a hlavně si v roce 1909 prostřelil hlavu, takže asi věděl něco víc.
Tom Horn si bohužel nepomohl ani pokusem o útěk, ani nejlepší advokátem od ředitele Cobla. Navíc, jak už bylo řečeno, když se napil, tak moc mluvil. Často historkám o sobě dodával šmrnc přikrášlenými detaily, a tak platil za nebezpečného chlapa, který by neměl vůbec existovat.
Samotný Nickell obvinil svého souseda a zřejmě to bude pravda, protože Nickell si znepřátelil okolí tím, že na pastvinách choval ovce, které svoje okolí zákonitě znehodnocovaly. Vraha tedy máme. Proč však byl popraven on? Protože tu máme onen politický motiv! Dále si musíme uvědomit, že jsme na začátku 20. století a se Západem už je konec. Většina ,,drsňáků´´ už je na odpočinku, nebo 6 stop pod zemí a Horn je jediný, který zbyl, kromě snad Buffalo Billa, ale to je prostě cirkusák…
Horn přežil svojí dobu a do té nové bohužel přinesl svoje metody, které musely být nahrazeny novými, jemnějšími, ale předtím musely být naposled použity a to na muže, který je provozoval.
 A to se mohl usadit, mít rodinu s ženou, která ho bezmezně obdivovala a třeba i napsat knihu, možná by ho čekalo i něco lepšího, protože jedním z jeho přátel byl i samotný Teddy Rooswelt.
Tom Horn byl tedy popraven 20. listopadu 1903 oběšením. Den před svými narozeninami. Dal si pořádnou snídani, vykouřil doutník a nechal si zazpívat, když už stál pod šibenicí. Jeho poslední slova byla určena Joe Cahillovi:,, Joe, prej si se oženil. Doufám, že šťastně. Buď na ní hodnej!´´
Epilog: Možná si říkáte, jestli bylo jeho jednání v případě zlodějů dobytka správné a jestli je vůbec správné trestat zloděje kulkou. Za zlodějnu dobytka se tenkrát v některých státech dával i provaz, takže jednání Horna bylo něco jako tichá, soukromá eutanázie.
Za druhé měl vytříbený smysl pro čest a spravedlnost, proto nejprve každého upozornil, že se má klidit a pak střílel. K tomu patřilo i tehdejší myšlení, kdy často věcné právo nahradilo morální.
Podívejte se, dostavníky jezdily vždy s chlapy, co na kozlíku držely pušky. Honáci jezdili se zbraněmi a pili celou cestu jenom kafe, aby si udrželi ostražitost. Farmáři a rančeři měli často najaté regulátory před zloději a indiány. Taková to byla doba, nebo možná jenom nutnost lidí, kteří chtěli přežít, protože zákon tu prakticky existoval na té straně, kde byla odjištěná zbraň.
Tom Horn byl jeho vykonavatelem tam, kde selhalo věcné právo. Udělal jedinou chybu, příliš věřil svým zaměstnavatelům, kteří se jím nechtěli pošpinit, a nepověsil to řemeslo včas na hřebík.
  Zdroje: Černík, Jiří: Divoký západ I. - Muži zákona 

TV Dokument Pistolníci

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář