Jdi na obsah Jdi na menu
 


Polozapomenutí hrdinové: Michal Patrascu, zvaný Chrabrý

 

 
 
 

220px-mihaiviteazul.jpg

 
Prolog: Kníže Alexandr Zlý pořádá venkovní hostinu a se smíchem se ptá hostů zda-li jim chutná.Během hostiny nechává pro ostatní šlechtu popravovat naražením na kůl svoje odpůrce,aby bojary vyděsil. Jednoho ale nedostal. Jmenuje se Michal Patrascu a spěchá k sultánovi se zabijáky v patách…
 
Dětství a nepovedená vzpoura: Narodil se roku 1558 a údajně má být synem valašského knížete Patrasca, ale je vychováván v rodině obchodníka, kde díky obchodům, výhodnému sňatku a přikupováním půdy nabyde velkého bohatství. V dospělosti je znám jako urostlý, silný muž s černým plnovousem a podmanivýma očima. Jeho vzpoura proti knížeti Alexandrovi se nepovede a musí utéct.  Nejprve uteče do Sedmihradska, později se vydá k sultánovi do Cařihradu požádat o pomoc.

 

w3.jpg

Michal Chrabrý: Pomocí úplatků, které si půjčil od místních obchodníků , si získá povolení k audienci u sultána. Sultán dá zabít knížete Alexandra a na jeho místo dosadí Michala Chrabrého. Michal hned po dosazení povolá do knížecí rady vysoké úředníky věrné vůči sobě a začne hromadně nakupovat zbraně. Aby si zajistil věrnost feudálů, dělá reformy v nevolnictví, kdy připoutá každého rolníka, který uteče z panství svého pána k pozemkům pána na jehož panství se nalézá.
Příští rok na podzim přijíždějí turečtí věřitelé pro vrácení peněz a tribut ve zlatě a dětech, které mají být odvedeny do janičářské armády. Michal nastraží past a upálí či dá zabít věřitele v jednom šlechtickém domě v Bukurešti, čímž zahájí celonárodní vzpouru.
Osvobozuje celé Valašsko a dostane se až k Černému moři a Drinopolu. Chce dobýt samotný Cařihrad a žádá o pomoc v cizině pro svojí křížovou výpravu. Rudolf II. jí slíbí, ale přípravy trvají příliš rychle a Michal se musí stáhnout.
Požádá o pomoc sedmihradského knížete Zikmunda Báthoryho, ale ten zrovna slaví svatbu a o nějaké válčení nemá zájem. Pozve Michala na turnaj, pohostí ho, ale chce jedinou věc, aby knížel předal Valašsko jako svoje léno pod Sedmihradsko. Michal vše se skřípěním zubů splní do puntíků, ale netuší, že má být obětován.
Před bitvou u Calugareni mu pošle Zikmund pět set Sekelů. Když Valaši prohrajou, bude to dobře. S oslabeným nepřítelem si snadněji Zikmund poradí. Když vyhraje, taky dobře.
Valašský kníže není ovšem žádný hlupák. Nejprve zastaví Turky při přechodu přes most v bažinách. A poté využije bažiny, kdy se nemohou křídla tureckých sil pohnout z bažiny a napadne jejich tábor. Bylo  to drtivé vítězství, ale radši ještě ustoupil a počkal na posily, hlavně na toskánské dělostřelectvo. S nimi porazil u Giurgii Turky a následně dobyl i pevnost samotnou. Zbývalo už jen osvobodit Targoviště a Bukurešť, odkud musel ustoupit. Všechny tyto činy mu vysloužily přízvisko Chrabrý. V dalších letech se rozhodl pro spojenectví s Rudolfem II., které bylo mnohem liberálnější a pro jeho vojsko znamená nemalou podporu.
 Ve stejné době si Zikmund podmaňuje Moldavsko, kam dosadí svého chráněnce a chystá se na vlastní boj s Osmany. Moldavsko ale obsazují Poláci. V roce 1598 Zikmund abdikuje ze sedmihradského trůnu a na své místo dosazuje vzdáleného příbuzného Lukáše Báthoryho.
Lukáš chce po Michalovi obnovit vazalskou povinnost. Michal nejprve předstírá věrnost, ale tajně jedná s Rudolfem II. a v roce 1599 se rozhodne pro bleskový pochod přes Karpaty a poráží Lukáše v bitvě, ve které je Báthory zajat a sťat Sekely. Kníže si ale svého protivníka vážil a s tímto činem nesouhlasil. Také mu podle toho vystrojil nákladný pohřeb.
Teprve poté vstoupil do Alba Iulia, hlavního města. Zde slíbil dodržování obou úředních jazyků (latiny a maďarštiny), uznal všechna potvrzená náboženství a konstituční systém místních národů. Zde připravil i další tažení do Moldavska, kterého se zmocnil a do tří týdnů byl slavnostně provolán jako kníže Sedmihradska, Valašska a Moldavska.
Rudolf II. uznal Michala místodržitelem, ale začínal se bát jeho rostoucí moci, a proto se spiknul proti němu s uherskou šlechtou, která provolala věrnost císaři. Společně s generálem Bastou vytáhla šlechta do pole a porazila Michala u Miraslau. Zároveň vpadla do Moldavska znovu polská armáda, dosadila bývalého místodržícího a porazila knížecí vojska u Buzau.
 
 czpr031.jpg
Michal odjel do Prahy a ubytoval se v domě U divého muže na Malé straně, kde několik měsíců čekal na audienci u císaře. Ten posléze svolil a vybavil knížete armádou. Kníže se spojil s vojskem Jiřího Basty a společně porazili sedmihradské šlechtice vedené opět Zikmundem Báthorym u Guruslau.
Zikmund Báthory se radši stáhl na svoje panství v Libochovicích v Čechách, kde ještě před mrtvicí často hýřil a dělal doslova nájezdy na vlastní poddané. Po mrtvici se stal jen stínem proslulého hýřila a do toho byl zatčen a odvezen do Prahy v podezření z intrik proti císaři, kde i zemřel roku 1613.

 

690229--zikmund-bathory--1-325x500p0.jpg

Basta se ale bál Michala, kterého bral za císařova oblíbence a dal ho zabít valonskými žoldáky v Campia Turzii v srpnu 1601.
 
Epilog: Michal Chrabrý byl jistě mužem činu, který sice nedokázal spojit tři země do jednoho celku na delší dobu, ale stvořil vlastenecký ideál jednoty těchto zemí, které mohou společně lépe čelit nepříteli. Na jeho památku ustanovil rumunský král Ferdinand I. nové vyznamenání. Řád Michala Chrabrého...

Zdroje: Treptow, Kurt W.: Dějiny Rumunska

Django

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář