Jdi na obsah Jdi na menu
 


Polozapomenutí hrdinové: Max Schmeling-Těžká váha s rovnou páteří

31. 8. 2017

max-nazifinal.jpg

 

Motto: Bohatství a sláva jsou mi jen jako letící oblaka po nebi! Konfucius

 

 

Prolog: Psal jsem o vojácích, bojovnících, panovnících, učencích, teroristech, zločincích, pistolnících, strážcích zákona, politicích, diktátorech, tyranech. Co tomu výčtu chybí? Nějaký sportovec! Který by ale spadal do nějaké z rubrik? Co třeba Max Schmeling, kterého známe z filmu Smrt krásných srnců jako boxera těžké váhy a Hitlerova miláčka, ze kterého by jeho židovský protihráč udělal sekanou, kdyby mu to kvůli původu nezakázali? A co když to bylo jinak a Schmeling sice byl těžká váha, ale ne Hitlerův miláček?

 

Mám rád statečné a odvážné. A mám rád box. A víte proč? To jsou dva bijci, co se do sebe zaklesnou, buší do sebe a kryjí se, dokud jeden nepadne. Dokud nepadne silnější, lepší, pohyblivější, kdo víc vydrží, kdo má silnější úder! Takový se stává vítězem. A Max Schmeling nebyl vylízanej boxer z těch, co do sebe jenom buší dokud jeden nepadne, jak tvrdí známý filmařský kritik, který ale nerozumí boxu. Schmeling měl kus bojovníka v srdci. A věděl, že box má pravidla. I život a politika by měli mít pravidla. Sledujte příběh, který nepřekonal ani Rocky Balboa.

 

Od otce hrubiána k boxu: Max Schmeling se narodil roku 1905 a vyrůstal v Hamburku. Vztahy s rodiči neměl z otcovy strany nikdy dobré. I matka říkala otci on a malý Max mu nemohl přijít na jméno. Do toho přišla válka a pak nešťastná poválečná léta Výmarské republiky. Max musel rodině dost pomáhat, a tak se dost oháněl. V šestnácti letech se ale zakoukal do boxu a utratil veškeré kapesné, aby se více jak týden mohl chodit dívat na boxerské zápasy. Na jeden zápas s ním šel i otec. Po zápase na otázku, zda by nechtěl být boxerem, čekal pohlavek, ale otce místo toho napadlo, že by Max mohl skutečně boxovat. Tak si v šestnácti letech koupil Max u vetešníka své první boxerské rukavice a odešel do Porýní, kde se tehdy formovali první národní boxeři a boxerské kluby. Trénuje box a vydělává si jako kopáč, artista zatloukající hřebíky holou rukou a trhající řetězy. První zápas těsně prohrává, ale i tak ho místní boxerská organizace amatérů nominuje na mistrovství světa. Na mistrovství světa se probojuje až do finále, kde je poražen na body. Od té doby je box jeho denním chlebem.

b28c10f2bf5f71c4c4c812e8dd8a0a7f--max-schmeling-heavyweight-boxing.jpg

Láska a politika: V roce 1930 už je z Maxe slavný boxer, vyhrává mistrovství světa, když je jeho soupeř diskvalifikován za ránu pod pás. Proniká i do filmu a zamiluje se. Náhodně potkává Annu ,, Anny'' Ondrákovou. Je to Češka, kterou si někdo občas plete s Polkou, protože se narodila v polském Tarnowě, kde její otec sloužil coby důstojník C. K. armády. I ona je slavná, natáčela s Burianem a hrála ve filmu tehdy začínajícího Hitchcocka. Max byl možná skoro 190 cm vysoký hromotluk, snědý s podmanivým hustým obočím, ale zajít za Anny sám se styděl. Poslal proto za ní svého kamaráda a po několika odmítnutích Anny přišla. Byla z Maxe okouzlena, protože čekala neohrabaného hromotluka a potkala dokonalého gentlemana. Slovo dalo slovo a oba již spolu zůstali do konce života. Vztah nenarušila ani dopravní nehoda z roce 1936, kdy Anny potratila a nemohla již mít děti. Láska obstála i v daleko horší zkoušce, když se začala páru do života vemlouvat politika. Po vítězství Maxe nad Joe Louisem byl Max pozván k Adolfu Hitlerovi. Nejednalo se o nic, než krátký rozhovor, ale Max byl od té doby prezentován jako dokonalý prototyp árijce, triumf árijského pěstitelství a bůh ví čeho. Spolu s Anny je nacistická strana vydávala za dokonalý pár. Maxovi se zprvu příjemná popularita v politických kruzích znechutila. Odmítl čestnou dýku SA, odmítl vstup do NSDAP, odmítal i hajlovat. I Anny se nijak zvlášť neangažovala, i když se stala rodinnou přítelkyní Goebbelsovy rodiny a dokonce je možné, že se do ní kulhající trpaslík Goebbels zamiloval, ale pokud ano, jednalo se o lásku čistě platonickou a fyzicky neuplatněnou. Když se později koná odvetný zápas mezi Maxem a Louisem, ztrácí Schmeling na popularitě v celém Německu. V USA je před zápasem haněn, Němci zase nekriticky obdivován a je mu z toho psychicky těžko, cítí se unavený, a tak je dost možné, že onen osudný zápas prostě pouští.

 

Válka, zatracení a návrat na výsluní: V Německu si svoji prohrou získává trvalou nenávist, a proto se není čemu divit, že musí za války narukovat i přes překročení odvodového věku a v roce 1941 se účastní Operace Merkur jako výsadkář. Není zraněn, jak tvrdí některé zdroje, ale onemocní úplavicí. Je demobilizován a využíván k propagandě mezi vojáky a v zajateckých táborech. Nedělá ale nic jiného, než že vypráví o zápasech s Joe Louisem. Propagandě ale mnoho neposlouží, protože nezapomíná kritizovat nacistický režim. Po válce je vyslýchán britskou rozvědkou, ale ta mu kolaboraci s nacismem nedokáže. Max dokonce dokládá, že během Křišťálové noci ukrývá dva židovské chlapce a chránil i svého manažera židovského původu, kterého se zastal před Hitlerem. Je mu tedy jen sebrán majetek a je odsouzen k zaplacení pokuty ve výši deseti tisíce marek. Aby zajistil sobě i Anny spokojený život, vrací se ještě ve dvaačtyřiceti do ringu, trénuje jiné boxery, protože jméno Schmeling je pořád nesmrtelné a poté, co vyhrává několik důležitých zápasů, začíná podnikat v chovu norků a slepic na své farmě nedaleko Hamburku. Později se Max podílí na prodeji Coca-coly v severním Německu a finančně podporuje svého bývalého soupeře Louise, který je na mizině. Zatímco Anny umírá v roce 1987, Max ještě v devadesáti pěti letech vede firmu a dožívá se necelých sta let. Umírá v únoru 2005.

 

schmeling124_v-contentgross.jpg

Epilog: Max Schmeling je příkladem bojovníka a hrdiny běžného života. Pocházející z chudé rodiny vedené hrubiánským otcem a v nepříliš šťastné době se dostal trnitou cestou dřiny na vrchol. Později potkává lásku, se kterou vydrží déle než půl století až do její smrti a nepropadá ani falešné slávě, která by více než komu jinému, sloužila nenávistnému režimu a ne skutečně jeho osobě. Po pádu zaviněnému okolnostmi a politickou situací se znovu dere na vrchol, aby si jen zajistil pro sebe a pro svou lásku spokojený život. Není ale sobec a myslí i na potřebné ve svém okolí, dokonce na bývalého soupeře. Hrdina a vzor pro boxery, pro kluky vzhlížejím ke sportu, hrdina pro každého, kdo má rovnou páteř.

 

Zdroje: Motl, Stanislav: Stopy, fakta, tajemství

Motl, Stanislav: Mraky nad Barrandovem

 

Django Bradley

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář