Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mýty a pověry: Pérák-Legenda protektorátní Prahy

 

63f8ee166e2030c48ef4eed7447d1177.jpg

Motto: Hupky, dupky, zejtra skáču do Prokopovky. Pérák.

 

Prolog: Smržovice, Protektorát Čechy a Morava, 5. května 1945. Hitler je mrtev a v Praze vypuklo povstání. Smržovice u Kdyně mají neobvyklou návštěvu. I když je ve Smržovicích posádka, nikdo se moc nestará o železniční trať. Dva Němci co jí hlídali, teď leží v křoví po ráně nožem do ledvin. U železničního mostu teď stojí prapodivná osoba. Má na tváři koženou škrabošku, v pouzdře u boku se houpá německý walther a na nohou má pružiny. Čtete dobře, pružiny. Je to Pérák a pomáhá partyzánům, aby se nové zbraně nedostaly do Prahy. Teď tu nervózně kouří jednu cigaretu za druhou. Mrtví Němci už musí být tuzí jako prkno. Je půl jedenácté večer, když uslyší houkání. Je čas. Než doskáče, bude tu vlak se zbraněmi a tanky. Pérák odhazuje cigaretu a skáče k lesu. Podél cesty jsou vidět dráty k podminovanému mostu. Za chvíli to začne. Pérák doskáče k lesu, kývne na majora od partyzánů, ten se jenom usměje a pískne. Na písknutí se objeví ženista, založí zelený drát na bílý knoflík a modrý na červený, však to znáte ze Sedmé roty, nebo to bylo naopak? Čert to vem. Ženista je profesionál a když si major zapálí cigaretu, stiskne to. Bum, po rozplynutí prachu není most, ani vláček. Partyzáni mohou být spokojeni, ale co to? Vedle Péráka praskne větvička. Bleskově tasí a vypálí do křoví. Z křoví vypadne Němec se třemi ranami v hrudi, takže si už nezatancuje. Je to past. Za chvíli se ozve palba ze samopalů, která kosí partyzány. Není moc času se o každého starat, takže Pérák opětuje palbu, popadne zraněného ženistu a sám raněný skáče pryč, aby kamaráda odnesl do bezpečí. Sotva ho donese k americkým liniím, upadne do bezvědomí a už se neprobere. Tak zůstává Pérákova identita navždy utajena.

 

Hezká pohádka ne? Ve Smržovicích je skutečně železnice a dokonce i most, ale nikdo ho za války do povětří nevyhodil, nejely tudy zbraně pro Němce v Praze a posádka se tu po sedmém květnu vzdala Američanům bez boje. To jsou fakta. A Pérák?

Pérák, Skákající Jack, Žiletkář: Pérák je jedna z mnoha urbanistických legend moderní doby. Po válce o něm vyšlo několik dílů komiksů na základě protektorátních legend, ale dílo nebylo moc úspěšné a bylo brzy staženo z prodeje. 

​Později vznikl politický Pérák, který měl podporovat komunismus a likvidovat nepřátele strany a budovat novou společnost. V rámci politické oblevy během Pražského jara se vrací do své původní podoby a po okupaci vojsky Varšavskými smlouvy v rámci takového jakoby odporu začne vyhánět Rusy z našeho území. To samozřejmě opět dlouho nevydrží.

Češi ale měli svého Supermana a děti novou pohádku. Ke spekulacím o tom co byl Pérák zač, přispěl i animovaný film. V roce 1946 byl natočen animovaný film Pérák a SS. Film je o šikovném kominíčkovi, který se náhodou dostane k pérům do bot a skáče přes celé domy, aby si tropil šašky z udavačů i nechvalně známé SS.

Nedávno zase vznikl amatérský studentský film Pérák. Film se vrací do Protektorátu pomocí vzpomínek hlavního hrdiny, kterého pronásleduje přízrak Péráka skákajícího po střechách. Román Petra Stančíka zase vytváří teorii o nepovedeném pokusu nacistických pohlavárů a vědců pomocí moderní medicíny a kabaly za účelem vytvoření Übersoldiera. Výsledkem je oživený mrtvý německý voják s péry připevněnými k nohám, který přeskočí co chce, nepamatuje si, co kdysi býval a pomáhá odboji. Kniha je naštěstí také erudovaným zdrojem, kdy vás na každé stránce provází řada informací o osobnostech mezi nacisty, protektorátními politiky, ale i příklady reálných i experimentálních zbraní apod., takže se jistě nedá zavrhnout ani jako cenný zdroj informací. Kde se ale skrývá pravda o Pérákovi?

qh75dpwg.jpg

Pokud chceme mluvit o Pérákovi, musíme si uvědomit jednak to, že není jedinou postavou skákajícího (potažmo létajícího) muže a jednak slučování Péráka s jinými postavami protektorátní Prahy. Ve Velké Británii věřili v 19. století na Skákajícího Jacka, maskovanou bytost s křídly, někdy se zvláštní archaickou přilbou. Tato bytost vyděsila i vojenskou posádku a dokonce ji lidé sloučili s Jackem Rozparovačem. Vyprávělo se, že je to duch, mimozemšťan i třeba uprchlý zločinec, nebo šílenec.

 

Náš Pérák je zase slučován s Žiletkářem, šílencem, který ač nebyl nikdy dopaden a zdá se, že je to další urbanistická legenda z Protektorátu, měl napadat ženy zezadu a rozřezávat jim žiletkami šaty.

Byl tedy Pérák podobný šílenec, co se chtěl jen bavit na účet druhých, protože mu to dělalo dobře je děsit? To asi spíše ne, protože na něj nacisté skutečně věřili, SD pořádala hony a navíc většina zpráv ho popisuje spíše kladně. Objevuje se hlavně v Praze, ale také na Plzeňsku a Klatovsku, na Vysočině, v Hořicích, dokonce i na Moravě, ale v Praze se vyskytuje snad všude. Občas se objeví provokativní nápis vysmívající se protektorátním úřadům a okupantům a zdá se, že je Pérák v Praze doma. To by potvrzovalo teorii, že se jenom někdo z odboje jen baví na účet okupantů a lidem aspoň zvedne náladu a sebevědomí. Zároveň se ale nešíří zprávy o něm po celou válku, ale hlavně po atentátu na Heydricha a v druhé polovině války. Pérák má strašit ženy jdoucí z noční směny (proto slučování s Žiletkářem), kolaboranty, wehrmacht, vládní vojsko i SS. Je na něj vypsaná odměna.

Nejprve skáče maximálně nějaký ten metr, později přeskočí auto a tramvaj a nakonec skáče po střechách. Když se zaměřuje na kolaboranty, může to být někdo z odboje, ale proč ženy z noční směny? Je to snad opravdu šílenec, nebo dokonce německý provokatér? Lidé dokonce věří, že to je jeden z německých agentů převlečených za západní parašutisty, aby přiměl lidi k falešné spolupráci a mohl je tak zavřít.

Může to být také celá skupina těchto agentů, proto se tato postava vyskytuje na více místech. Nepříliš důvěryhodné zdroje věří, že Péráci jsou němečtí vojáci, co zkouší novou zbraň a tou zbraní mají být ona péra na botách.

Z Podkrkonoší jdou ale zprávy, že se jedná o kostelníky, kteří děsili už po 1. světové válce věřící, aby zůstali věrni katolické církvi přestrojením za skákající či létající bytosti. Po odhalení jsou jim ale propriety zabaveny četnictvem.

Nebo je to snad tak, že někdo jenom promítal tuto falešnou postavu jako film německým vojákům po střechách, aby je vyděsil? Nebo je také dobrá verze, že šlo o Němce z Pelhřimova, který takhle děsil české sousedy po dobu války a kvůli odsunu toho nechal.

 

Epilog: Když jsme u toho, co se vlastně mohlo stát s Pérákem? Stal se obětí nacistické perzekuce, nebo boje s okupanty? Proč s koncem války zmizel také mýtus o Pérákovi? Asi takhle, kromě pověstí o Pérákovi nic nevíme a tak nemůžeme říct, že kdy někdy existoval, natož aby bojoval proti okupantům a pomáhal partyzánům. Existují jenom záznamy o jeho nápisech. Řekl bych tedy, že je to urbanistická legenda, která vznikla za účelem vystrašení Němců a pobavení se na jejich účet. Ale uznejte, není skvělé mít jako národ svého Supermana? Na to vemte jed, že je! Pardon, vemte péra!!!

 

Zdroje:

Janeček, Petr: Černá sanitka

Janeček, Petr: Černá sanitka-Druhá žeň

Česal, Aleš: Záhady staré Prahy

Stančík, Petr: Pérák

Motl, Stanislav: Stopy, fakta, tajemství-Pérák

​Django Bradley

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář