Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mýty a pověry: Čihošťský zázrak

29. 1. 2014

 

 

 

1213_1.jpg

Motto: Nečiň druhým to, co nechceš, aby činili oni tobě! Bible

Říkali, že jsem blázen – ale pro Krista jím byl i svatý Pavel!´´ Josef Toufar

Prolog: Svět je složitý a dodnes o něm nevíme vše. Nevíme, co se může schovávat v mořských hlubinách, které jsme ještě neprobádali. Nevíme, co se může schovávat v deštných pralesích v povodí Amazonky, ze kterých se dodnes vynořují kmeny, co nemají tucha o nějakém bílém člověku, či tak silné civilizaci, jako je ta západní a nacházíme je čistě kvůli místnímu kácení. A nevíme ani vše o nadpřirozených úkazech, často se objevujících v běžném životě, a které bychom rádi racionálně vysvětlili, ale buď zatím nemůžeme, nebo to ani nejde.

Vysvětlil jsem fenomén vlkodlaků a upírů, podíval se na pověry dob minulých z hlediska obyčejných lidí a církve, ale nesmíme zapomínat ani na to, že pověry mohou vytvářet i prostí nevěřící materialisté nahrazující si víru v Boha, či nadpřirozeno vlastní ideologií a to nejlépe zbožštěním obyčejného člověka a jeho myšlenky.

Takový byl i kult osobnosti komunistů v podobě Lenina, Stalina a dalších neomezených komunistických vůdců, kde se sdružovala orientální východní despocie, tradice samoděržaví a nová pochybná ideologie, ve které člověk není sám sebou, ale součástí davu a na to taky musí myslet v první řadě.

Byl to právě Lenin, který vytvořil tento kult na základě svých a Marxových myšlenek, respektive totalitní velekněz státního komunistického náboženství. Náboženství bez boha, zato se zbožštěným člověkem. A byl to Lenin, kdo likvidoval své víře loajální popy a náboženské hodnostáře, aby je nahrazoval a protěžoval zkorumpovanými a zkaženými popy, jdoucí mu na ruku. Pro jinou víru, než ve svého vůdce zde nebylo místo. A to místo nebylo ani v totalitním Československu po roce 1948.

 

 

 

066287100137234523562.jpg

 

Světec, který z hrobu nevstal: Farář Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci, okres Jihlava. Od dětství tvrdě pracoval na poli, ale i když nebyl moc zručný, byl to tvrdý, robustní, silný muž, jdoucí si za svým.

Dost ho ovlivnila 1. světová válka, kdy vracející se vojáci u nich v hospodě, kterou vlastnil jeho otec, povídali, že kdyby bůh byl, nedopustil by tyto hrůzy.

Projevila se u něj srdeční choroba, a kromě silné víry pro něj kněžské povolání bylo více než vhodné. Po smrti otce v roce 1927 se tedy nechal z dědictví vyplatit, aby hospodářství převzal bratr a sám šel studovat gymnázium a později seminář.

V roce 1940 byl vysvěcen na kněze a jeho prvním působištěm, kde získal velikou oblibu zejména u mladých, se staly Zahrádky. V roce 1948 ale musel kvůli místním komunistickým funkcionářům změnit působiště, neboť jeho obliba jim byla osinou v zadku. Ves Zahrádky už dnes nenajdete. Zbyl jenom kostel a zbytek vesnice je nenávratně zatopený.

 

 11. prosince 1949 se stala v Čihošti podivuhodná událost. Farář Toufar při dopolední mši pozvedl levou ruku a pravil: ,,Všemohoucí je s námi, ten nás vidí! ´´ Přitom 19 lidí vidělo, jak se přibližně 50 cm velký křížek pohnul a to třikrát na stranu evangelijní a dvakrát apoštolskou. Bohužel to bylo směrem na západ. A to komunistům stačilo. Možná by to pobrali, kdyby na východ, ale Bůh jen suď.

Když se to opakovalo tehdy 25. prosince, byl Toufar 28. ledna 1950 zatčen StB a odvezen k výslechu. Už po 11. prosinci se totiž začal o tuto věc zajímat tajemník akčního výboru Sláma a strážmistr SNB Goldbrich z Ledče začal dělat s křížkem pokusy, ale něco podivného se stát muselo, neboť i po smrti Toufara se ještě několik let křížek pohnul a nový farář Papež na kolenou prosil místní věřící a kostelníka, aby nic neříkali, protože by mohl dopadnout jako Toufar.

Toufar si pohnutí křížku ani nevšiml a vše mu sdělil až místní kovář. Ještě před zatčením o tom napsal svému kolegovi, faráři Dvořákovi z Křešína, v dopise, kde se tomu sám divil. Ani Stbáci a vyšetřovatel Mácha nedokázali donutit Toufara k přiznání, i přes kruté bití přes chodidla, na kterých mu nezůstaly jenom odporné hematomy, ale dokonce i opuchliny.

Samotná Stb zinscenovala nahrání falešného dokumentu, na kterém uveřejnila falešný dokument o tom, jak měl Toufar vymyslet složité zařízení, které za pomocí drátků ovládal tak, aby hýbal křížkem. Zapomněla na farářovu technickou nedokonalost a také na to, že kostel byl pro ono zařízení poměrně malý.

Její megalomanie šlo ale tak daleko, že na zveřejněném dokumentu, který uvedla do kin v roce 1950, a který si vyžádal několik set kopií, bylo zveřejněno, že ony drátky vedou až do Vatikánu a od něj přes moře až do sídla CIA v USA.

Sama ale asi ani nevěděla, co na Toufara hodit, a tak se ho snažili i donutit k přiznání ze znásilňování ministrantů a pedofilie. V tomto případě i existuje údajné písemné doznání faráře Toufara k tomuto zločinu, ale grafologický rozbor zjistil, že se jedná opět o falešný důkaz, neboť se nejedná o Toufarovo písmo.

Přesto tento, i když  určitě podvržený důkaz, brání k Toufarově svatořečení katolickou církví. Je to škoda, neboť bychom měli dalšího a nyní i skutečného světce, který by i konečně zemřel pro něco vyššího.

Epilog: Farář Toufar zemřel na následky svých zranění 25. února 1950 v Praze. V Čihošti má svůj pomník, u kterého je i prsť z hromadného hrobu politických vězňů v Ďáblicích, protože jeho tělo se dodnes nepodařilo identifikovat. Jeho vyslýchající trýznitel Mácha, který způsobil jeho smrt, byl pohnán před soud až v roce 1998 a nejprve dostal 5 let nepodmíněně, aby mu soud zkrátil po roce trest na dva roky. V době nástupu trestu byl propuštěn ze zdravotních důvodů, ale do vězení ani nenastoupil. Neteř faráře Toufara se snažila svého strýce celé čtyři roky najít, neboť o něm neměla zprávu a kromě propagandistického videa neexistovaly jiné informace a o celém případu se muselo mlčet. Až po čtyřech letech jí bylo sděleno, že strýc zemřel.

​Zdroje: Francek, Jindřich: Zločin a trest v českých dějinách

​Doležal, Miloš: Jako bychom dnes zemřít měli

Django

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář