Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hrdinové kontra padouši:Benedict Arnold – Vlastenec a zrádce

5. 9. 2017

benedict_arnold_1color-ab.jpg

Motto: Nebylo lepšího generála obou stran Americké revoluční války! Doboví historici o Benedictu Arnoldovi

 

Prolog: Češi znají své zrádce moc dobře. Ti nejznámější jsou udavači v době Pražského jara, Čurda, Mrva. Tito lidé se stali v našich dějinách synonymem zrady. Američané mají také své zrádce. Jejich synonymem zrady je Benedict Arnold. Zrádce, ale i vlastenec, obchodník a velitel. A možná také ten nejschopnější velitel obou stran Americké války za nezávislost!

 

Vlastenec: Benedict Arnold se narodil 14. ledna 1741 do rodiny obchodníka v Norwitch, stát Connecticut. Ze zprvu úspěšného obchodníka se stává zadlužený ztroskotanec. Samotný Arnold byl se svým bratrem jediný, kdo přežil rané dětství. Ostatní děti brzy zemřely. Když upadl jeho otec do dluhů a začal se upíjet, Arnold musel odejít ze soukromých škol. Začal se starat o rodinu tak, že pracoval jako pomocník u lékárníka. Později sám přezval lékárenský obchod a ještě později podnikal i na moři. Během Francouzsko-indiánské války bojoval v britské armádě. Už zde se projevovala jeho energetická, ale také prchlivá povaha. Po smrti matky dezertoval a odešel k rodině. Dva roky poté umírá Arnoldův otec. Arnold cestuje do Evropy a dále si zařizuje vlastní obchod v New Haven. Brzy má v New Haven lékárnu a knihkupectví. Spolu se svým obchodním partnerem Adamem Babcockem kupuje tři lodě a obchoduje se Západoindickou společností. V roce 1767 se žení s Margareth Mansfield. Zle na něj ale doléhají daně a cla britské vlády, které mají splatit dluhy koruny z Francouzsko-indiánské války. Proto, když je povstání na spadnutí je mezi prvními vlastenci v Connecticutu a po úvodních výstřelech u Lexingtonu a Concordu se sám zapojí do bojů a pomáhá obsadit Fort Ticonderoga.

 

Hrdina od Saratogy: Benedict Arnold bojuje samozřejmě dál. Jeho výprava do Kanady, aby zabránil tažení Britů proti koloniím ze severu a následnému možnému spojení britských armád na jihu sice končí ústupem, Arnold ale dokáže spořádaně ustoupit. Vede své muže vždy v čele a ti mu věří. Utrpí několik zranění a má problémy s nadřízenými. Jenom Washington mu věří, zastává se ho a Arnoldovi často náleží místo po Washingtonově boku. V roce 1777 nevypadá situace nijak růžově. Generál Howe má pochodovat z New Yorku na sever a spojit se u Albany s generálem Burgoynem. Generál Burgoyne s armádou profesionálních vojáků, Indiánů, loajalistů a Hesenců (cca 7000 mužů) obsazuje pevnost Ticonderoga. Vše vypadá tak, že Britové zvítězí, spojí své armády a Američany rozdrtí. Generál Howe ale mění směr tažení a pochoduje na Filadelfii. Burgoyne pokračuje na Albany, ale zbytečně nahrává americkým vlastencům do karet, když místo přímé cesty obchází divočinou a bažinami hlavní cestu na New York. Jeho muži urazí pouze míli za den. V této situaci dorazí unavení k Saratoze. Zde se proti nim staví americký generál Horatio Gates, který se zakopává na návrší. Horatio Gates trvá na obraně. Naštěstí dává na své dva důstojníky, velitele domobrany Daniela Morgana a velitele kontinentální armády Benedicta Arnolda. Ti zaútočí na pravém křídlem u Freemanovy farmy proti Britům. Přesnou palbou se jim podaří zastavit britský postup, zatímco britské dělostřelectvo způsobí Američanům tak těžké ztráty, že musí ustoupit na opevněné návrští Bemis Heights. Burgoyne ale dále postupovat nemůže nebo nechce, bojí se ztrát. Teprve po čtrnácti dnech dává rozkaz opět postupovat proti Američanům u Freemanovy farmy, těm ale přicházejí posily a Brity již přečíslili. Střelci Daniela Morgana zastavují britský postup a Arnold nedokáže stát na místě. Místo toho útočí bez rozkazu jak jinak než v čele svých mužů. Britové mají těžké ztráty a ustupují k Saratoze, kde jsou ale obklíčeni. 17. října 1777 se generál Burgoyne vzdává do rukou Gatese. Vítězství si ale celé přivlastňuje Horatio Gates.

 

Zrádce: Benedict Arnold je v bitvě zraněn do nohy, dlouho se léčí, do konce života kulhá a ještě dlouho po vyléčení ze zranění se neobejde bez hole. Místo vyznamenání je hnán před soud, protože se neustále bouří za vyplacení své mzdy a odmítá autoritu Horatia Gatese. Soud vyhrává, ale je bez peněz, protože Kongres vyplatí své muže až po válce. Když se stává velitelem West Pointu, který není ještě tou proslulou vojenskou akademií, ale významnou vojenskou pevností, nechává se zlákat důstojníkem britské rozvědky Johnem Andre ke spolupráci. Nabízí vydání pevnosti za deset tisíc liber a hodnost brigádního generála. Kdyby se mu to podařilo, mohl ukončit tuto válku v britský prospěch a dějiny se mohly psát jinak. Naštěstí je prozrazen a prchá. Britové mu přiznávají hodnost a dovolují mu vytvořit Americkou legii-vojenskou jednotku osadníků loajálních Britům pod jeho velením. Na druhé straně fronty je na něj vypsána odměna a hlavní štáb-včetně generála Washingtona uvažuje o jeho únosu a exemplárním potrestání. Na to ale nedochází. Po porážce u Yorktownu zůstává Arnold v Londýně, věnuje se obchodu a usiluje i o obnovení obchodu v námořní dopravě společně se svými syny. Šťastný už ale nikdy opravdu nebude, protože je Brity vnímán jako zrádce stejně jako mezi Američany. Umírá v osamocení roku 1801.

 

Epilog: Benedict Arnold byl zajisté schopný člověk a voják. Bohužel ale také člověk problémový a bez úcty k autoritám. Existenční potíže, přehlížení vlastním velením a přisvojování si jeho zásluh cizími byly důvody, které způsobily jeho změnu strany. Nic z toho ho ale neomlouvá, pouze se dá chápat, proč tak činil. Celý život totiž ze sebe Arnold dělal vlastence, ale také rozmazlené dítě, které se zatvrdí, když není po jeho. Takový byl Benedict Arnold.

 

Zdroje
Knihy: Cummins Joseph, Kronika válek
Velcí protivníci v dějinách
Lanning, Michael Lee: Sto bitev
Readers Digest výběr: Co, kdy, kde, jak, proč.

Dokument History: Americká revoluce

Django 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář