Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hrdinové kontra padouši: Ašóka – napravený dobyvatel?

26. 7. 2017

 

800px-maurjovska_rise.png

Hrdinové kontra padouši: Ašóka – napravený dobyvatel?

 

Motto: ,,Všichni lidé jsou mými dětmi. Přál bych si, aby stejně jako mé děti došli i všichni ostatní lidé na tomto i vdalších světech úplné blaženosti a štěstí.´´ Jedno z Ašókových nařízení

 

Prolog: Ašóka by se mnohými dal jednoduše označit napraveným dobyvatelem, polepšeným válečníkem. Toto označení je ale opravdu až příliš zjednodušující, vždyť prodělal bouřlivý život a jediná trpká zkušenost dokázala dokonale změnit jeho osobnost. Bylo to ale ke škodě, nebo k užitku?

 

Původ: V době, kdy Alexandr Veliký pobýval v Indii, měl se i v Paňdžábu setkat s Ašókovým dědečkem. Tento muž zvaný Čandragupta měl podle jedné a té samé legendy požadovat po Alexandrovi pomoc proti nepřátelům. Nakonec si s nimi poradil sám, ostatně velel více než šest seti tisícové armádě. Když Alexander zemřel, provedl generál Čandragupta převrat a svrhl nandskou dynastii. Stal se dalším vládcem jednoho z mnoha indických států a státečků, porazil místní řecké posádky na severu Indie a dále šířil svůj vliv na jih. Porazil i jednoho z nástupců Alexandra Seleuka I., získal díky tomu úrodné provincie na západě své říše a Seleukovi po uzavření míru nechal armádu slonů, se kterými Seleukos hravě porazil své nepřátele a založil vlastní panovnickou dynastii.

 

Čandragupta ale pouze neválčil, nýbrž svoji zemi chtěl mít také neustále pod kontrolou. Vytvořil proto úřední aparát, který s pomocí nových daní, které platily prakticky pro každodenní lidskou činnost, kontroloval veškeré dění v zemi od narození a úmrtí člověka po ubytování cizinců (na to dokonce existovaly speciální podvýbory zajišťující ubytování cizinců a obchod od řeckých států po Srí Lanku. Tak byl veškerý život v zemi tvrdě sledován a stabilita byla zajišťována za každou cenu podle Arthašástry-pojednání o státnictví. Toto dílo totiž klade důraz na stabilitu za každou cenu.

 

Na konci života se Čandragupta vzdal vlády ve prospěch syna Bindúsára a odešel žít jako kajícník mezi džinisty, kde také hladem zemřel.

indian_relief_from_amaravati-_guntur._preserved_in_guimet_museum.jpg

Ašóka Nemilosrdný: Ašóka byl prý skvělý žákem svého dědečka. Legenda vypráví, že moc a dobyvačné choutky získal s magickým mečem po svém dědečkovi, který ho varoval před oním mečem. Ašóka ale neposlechl a získal meč.

 

Každopádně byl jedním z mnoha synů Bindúsára a bylo tak jasné, že vybrat nástupce bez dynastickým bojů je skoro nemožné. Bindúsár svěřil Ašókovi velení vojska a ten pro něj vedl nemilosrdné bitvy. Na smrtelné posteli Bindúsár odmítl předat království do Ašókových rukou, snad ze strachu z jeho nemilosrdnosti. Když Bindúsár zemřel, Ašóka se dal do krvavé práce a povraždil bratry zákeřnými vraždami i v krvavých bitvách. Tak se stal jediným vládcem většiny sjednocené Indie a získal přezdívku Nemilosrdný, či Postrádající milost. A divíte se, když alespoň podle legend zabil na devadesát devět bratrů?

 

Ašóka vládl dále podle Čandraguptova vzoru a rozhodl se území dále rozšířit. Jeho cílem se mělo stát území malého království Kalingy. Toto území se mu hodilo i proto, že bylo nejcennějším zdrojem válečných slonů, které nutně potřeboval pro svá tažení. Kalinga se ale tvrdě bránila a v poslední bitvě zemřelo na sto tisíc lidí. Jedna umírající žena podle další legendy měla Ašóku napadnout slovy:,, Ty, jenž můžeš brát život tolika lidem, můžeš jim ho také vrátit? A tak Ašóka otočil.´´

 

 A tak se z válečníka stal filosof míru. Že to zní ironicky? Ale ono to jde. Jenom je to divné jako celá východní filosofie. Ašóka si zvolil odříkavý způsob život. Putoval jako skromný poutník po Indii, přijal buddhismus a všude nechával vytesávat životní moudra, jako to, které je mottem této kapitoly. Do okolních zemí vysílal poselstva k šíření buddhistické filosofie, a tak o buddhismu slyšeli všude od Egejského moře přes Persii po Cejlon, Čínu a Koreu. Ašóka tak dále přispěl k rozšíření buddhismu jako jednoho ze světových náboženství, zakazoval násilí, zrušil všechny tělesné tresty, trest smrti i usmrcování zvířat, sousední vládce oslovoval jako přátele a bratry, proti kterým nemá zlých úmyslů a kázal o toleranci mezi náboženství. Sám jako buddhista ale nezrušil indický kastovní systém.

 

Na konci života už rozdal vše, co měl, vládu přenechal potomkům a odešel do ústraní. Zde zemřel tak chudý, že jedna z legend jeho života vypráví, že po něm zbylo jen půl manga. Tak bezcenné dědictví po člověku, který vládl většině Indie, mohl sjednotit celou Indii a místo toho si zvolil život kajícníka. Po jeho smrti se jeho pracně vybudovaná říše utopila v krvavých válkách a znovu se rozpadla. Možná měl být více vládcem, než náboženským filosofem. Jeho život si za vzor vzal později známý pacifista Gándhí a Bollywood o něm natočil životopisný film.

 

Epilog: Náš Ašóka prodělal jistě podivuhodnou změnu a oba jeho životy, které prožil, jsou jakoby životem dvou rozdílných mužů. Z nemilosrdného válečníka se stal náboženský filosof. Je ale otázka, zda to bylo spíše k užitku, nebo ke škodě. Vždyť jak se na něj mohli dívat okolní panovníci, když je o přátelských úmyslech ujišťuje člověk, který vyhladil vlastní sourozence, aby se zmocnil trůnu? Snad v dobrém úmyslu a ve snaze zabránit náboženské nesnášenlivosti prosazoval náboženskou toleranci, ale v hinduismu nezrušil kastovní systém, který dodnes vládne v Indii a rozděluje celou společnost.

 

Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly a tyto dobré úmysly stály Indii po Ašókovi další krev, násilí a rozkol po tisíce let. Někdy je možná lepší být obávaným válečníkem, ale s fungujícím státním aparátem a pevnými zákony, než se stát odříkajícím filosofem bez špetky smyslu pro realitu. Stačilo pořádně vládnout, upravit drastické zákony, cenzuru a nebýt takovým řezníkem na válečném poli. Ašóka si zvolil cestu odříkání a zaplatila za to celá země.

 

Zdroje: Dokumenty:

 

BBC Historie světa

Úžasná Indie

 

Literatura:

 

Davidson, Peter: Říše světa-Od starověku po Evropskou unii.

John Heywood: Starověký svět

Fidler, Jiří: Samovládci a diktátoři

Hart, Michael H.: 100 nejvýznamnějších osobností

 

Django 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář